October 2016

Čt 27. 10. 2016 – Jedl jsem rýži rukama z tácku

27. october 2016 at 16:12 | Radek |  Útržky mého života
Aneb takhle dopadl můj vysokoškolský život. :D

Hahá, sranda. Ale to, co je v nadpise, fakt proběhlo.

Žiju si v Brnéčku na koleji, se třema chlapama na pokoji, jeden Čech a dva Slováci. Když jsme tam všichni, vypadá to jako v opičárně, ale povětšinou se míjíme.
Ach, kolik jen ideálů jsem si namyslel, kolik nových věcí že do svého života přidám a kolik starých zase odeberu...
No a prd.
Většinu času prospím, projím, prochlastám a prokouřím. A občas si dám kafíčko a čokoládu.

Státní svátek mi náramně hraje do karet, jelikož my knihovníci máme pátky úplně narvané, třeba já od půl osmé ráno až do půl šesté večer. V tahu. Ano, ještě jsem naživu. :D
Do 31. 10. elektronicky a do 1. 11. písemně máme mít odevzdanou seminární práci a recenzi, které děláme ve dvojicích. Před několika málo hodinami jsem dokončil psaní recenze a moje "partner in crime" prý už má povětšinu seminárky. Po Bloku expertů máme sraz u klavíru a budeme už jen dolaďovat. No sláva.

Právě teď píšu z ústřední knihovny fildy. Sedím tu, hledím do blba, sjíždím si fejsbúček... ach, bůček... ano, mám příšerný hlad. Po dopsání tohoto článku se sbalím a jdu neprodleně vyluxovat svoje zásoby jídla v batohu.
Ústřední knihovna FF MUNI je krásná. Jak zevnitř, tak zvenčí. Koukám skrze skleněné panely ven na rozbíhající se podzim. Listí, barvy, kavičky s sebou, čepice a šály, ta příjemná melancholie, ano!

Včera jsem byl na cestovatelském večeru, kde přednášela moje spolužačka z gymplu. Skrze projekt AIESEC Brno cestovala do Indonésie na ekologicko-turistickou stáž, o které nám toho večera poreferovala. Moc rád jsem ji opět po letech viděl a byl jsem také moc šťastný za to, že dostala takovou příležitost. Bylo na ní vidět, že si to moc užívala. Přinesla s sebou i pár suvenýrů - indonéské bonbony a čokoládu, různé dárkové předměty, indonéské peníze a také pravou indonéskou pálenku, teď jen nevím, zda to bylo z rýže či z kokosu, ze třtiny... kdo ví. Smrdělo to úctyhodně, ale chutnalo skvěle. :) No a na ochutnání indonéská smažená rýže nasi goreng - která se jí kdykoliv během dne k jakémukoliv jídlu - zásadně rukama ;)

Mám chuť jít před přednáškou na pivo, ale nikdo nemá čas a samotnému vysedávat nad škopkem se mi nechce.
A navíc, už na to stejně není čas, mám necelou půlhodinku. Akorát na tu sváču.

Mějte se a smějte se, napíšu brzy. Třeba jak dopadla seminárka a jak příšerné bude zkouškové. ;)
Pá děcka, doplňujte krmítka, a kafe jedině s irish cream ;*

RJK*