June 2010

26.6.2010 - Jsme jen dvě ztracený duše, plovoucí v kulatým akvárku, rok co rok...

26. june 2010 at 22:59 | puostě Uadek, co si Tě přeje mít zde |  Útržky mého života
Nemá cenu si rušit facebook. Mám ho tedy, ale jen kvůli důležitým věcem a fotkám :)

K večeru mě teď často bolívá břicho. Je to divný.

Ale  mám daleko větší a divnější problém. Mám velké bolavé "napuchliny" nebo nevím jak to nazvat na palcích u nohou. Mám to prý z malých, konkrétně úzkých bot. Tomu věřím, a vím, které boty to jsou, a jdou okamžitě do kotle :D. Příšerně to bolí, když si na to šáhnu nebo nějak víc přitlačím. Nebo taky když chodím, to na pravou nohu nemůžu vůbec došlápnout. Takže každým dnem trpím víc a víc. Dělám pro to cokoliv, mažu, kapu, dezinfikuju, nefunguje, nezabírá vůbec nic. Ale musím ještě asi tři dny trpět, pak už s tím vyrazím na chirurgii, na vyříznutí. Bojím se, ale chci tam jít. Ať už to mám z krku, tedy spíše z palců :D

Jinak jsem zažil výlet. Fotek mám požehnaně, páč mi jeden renesanční člověk od nás ze třídy sebral foťák a fotil všecko možný a já hlavně fotil rostliny v botanický zahradě a skleníkách :D Byl jsem lodní kapitán, psal jsem fejeton na téma: "Když si něco koupím, všichni po mě kousek chtějí" a účastnil jsem se grupáčové fotky ve vlaku :D Prostě náš vagón ;) Fotky jsem dal na fatzebók a teď je ještě musím přebrat a dát něco učitelce, chtěla po mě totiž nějakou tu dokumentaci ;D
Jo, cestou zpátky jeden mladej kluk nestihl vystoupit :D Když si uvědomil, že má na své zastávce vystoupit, vystartoval vlakem jako blesk, hodil tam i hubu :D, ale jakmile doběhl ke dveřím, vlak se rozjel a měl prostě smůlu no :D. Jsem se mu tam s kámošem posmíval, on nás viděl, přišel ke mě a řekl: "Je vám tu něco chlapci k smíchu?!" Já teda nasadil křečovitej úsměv, kámoš taky a řekl nevinně, že Nééé :D Ale ten kluk: Né v poho, já bejt váma, tak se taky směju jak pi_a :D No a počkal si na další zastávku.

No ale mám horší zážitek. Na cestě vlakem ze Svitav do Poličky si naproti přisednul takovej mladej, tak 20-25 let, tmavší, krátký tmavý vlasy, celej opiercingovanej a omlácenej a hlavně ožralej a možná i zfetlej týpek. Měl jsem jako fakt nahnáno, protože do mě začal hustit, že jeden do Prahy na Smíchov, chtěl cígo a rozhazoval kolem sprostý slova. Já se ho furt snažil přesvědčit, že jede špatně, Praha je opačnym směrem a že cígo fakt nemám. Všecko to bylo na mě, protože třída i s učitelkama na mě čuměli s nadějí, že ho nějak odpálkuju a nic mi neudělá. Naštěstí to ale byl "kamarád" a nepustil se do mě. No ani nemohl, ten byl rád, že sotva stál na nohou.
Jednou, když se zvednul, mi sebral pití. Sem mu teda řekl: Jo, napi se, a dej mně to, jo? Naštěstí poslouchal. To pití jsem do konce cesty už neotevřel a na nádraží ho okamžitě vyhodil. No, sem mu to měl já blbec rovnou nechat. :D Ale při výstupu mě aspoň dobrácky zamával ale řekl Ahój. Tak já teda taky, ale už bych tohohle nažranýho týpka nechtěl víc potkat, fuj. :/

Tolik k výletu. Jinak dneska jsem uklízel a dělal tiramisu na úterek a koláče na zítřejší neděli, jelikož je u nás pouť. Mě ty poutě nějak extra neberou, Maximálně řetězák, ten je boží :) Jinak si tam koupím akorát tak cukrovou vatu a odcházím s blaženým pocitem domů. Nejsem typ bláznivého pouťového maniaka, který sjede všechny atrakce několikrát a ještě má málo. :D

V pondělí a úterý jedu na Damašek, na hudební soustředění. Bude zábava! Zase největší těšení tam! Vezmu si tu sestřinu černorůžovou paruku, která mi mimořádně sekne, kytaru, jídlo a pití, hlavně buřty a chleba navečer, plavky, opalovací krém s vysokým faktorem UV, pastu s kartáčkem na zuby, repelent, mobil se sluchátky, palestinu, foťák, klobouk, a dobrou náladu na cestu :) Bude to nejlepší soustřeďko! Tak.

No a v úterý opět pařba - rozlučák! Už jsem se zmínil, že jsem dnes dělal tiramisu /do kterého se mimochodem přidává pomazánkové máslo, podivné, nemyslíte?/. Rozloučíme se se dvěma studentkami - jedna jde studovat do Rakouska a druhá na jinou školu ve městě. Tak se to musí s nimi pořádně oslavit a zapít! :D Necháme si udělat i trička s nápisem Poločas rozpadu a vzadu seznam jmen studentů v naší třídě :) Myslím, že to bude hezký zakončení roku!
Přespím tam do zítřejšího dne a pak hned vzhůru pro vysvědčení a domů :)

Je to asi vše, co jsem vám chtěl říct, takže do vysvědčení se s vámi loučím. Adieu a Bon voyage, přátelé!

Poslouchám dneska Pink Floydy už asi po tisící :D Tak vám je sem dám taky :D

16.6.2010 - Lalalalalááá, extáze svobody

16. june 2010 at 18:32 | puostě Uadek, záludně koukající... |  Útržky mého života
Dnešek celkem ušel. :) Ráno celkem pohoda, akorát matika - těch statistickejch úkolů :/ Pak tělák, celkem záhul - zdatnostní t(r)esty - ve všem si ale vedu svou obvyklou střední linii, takže spokojenost :D

O ájině jsme psali test na slovíčka, víc než lehkej. Pak ale fyzika, o něco težší. Teorie by mi jakžtakž šla, ale počítání je pro mě nadlidskej výkon :D

A pak jsme se šli fotit! Nijak mě to nebralo, takže jsem nahodil "fake" úsměv na několika společných fotkách a pak jsem odkráčel (páč co bych se ještě s někym fotil, zbytečně prachy vyhazovat :D)

Když už jsme u těch prachů, celkem výhodně jsem si koupil od jedné známé ze třeťáku učebnice čj do prváku :) Takže jsem se s tím musel před třídou patřičně chlubit. A aspoň mám tuhle záležitost z krku.

Pobyl jsem chvíli v šatně s tercií. Poslouchali metalový a různý písničky a prováděli řeťezovou relaxaci. To vypadá tak, že si lehnete na lavičku, pokrčíte nohy, hlavu si položíte na pokrčené nohy toho za vámi a ten před vám si lehne na vaše skrčené nohy. Vypadalo to celkem pohodlně.

Pak mě čekaly nákupy s rodiči ve městě. Mám nový kraťasy/plavky a košili. Zašli jsme taky do hudebky vyřešit, na co přesně budu chodit a takový věci :) Těšení na toto, nejvíc.

A těšení ještě hlavně na ten rozlučák. Bude pití, bude vodna, bude všechno! Ách, ráj na zemi. A hlavně spaní na zemi. Ve spacáku. :D

A teď tu sedim, houpu se do rytmu hudby, reprodukuju slova písniček a nemám plány na léto. Mám fakt jenom ty blbý představy, než maj ostatní. Chci mezi ty barevný lidi, co malujou, fotí a nosí batikovaný oblečení a maj dlouhý vlasy a krásný brejle. Jsou to blázínci, ale jsou nejlepší. A dokážou vymyslet věcí! *radostně-smutný povzdech*

Du si vzdychat nad učením, čeká mě přeúžasná písemka z bliologie :)

jó a ještě:


Děkuji vám, lidičkové, dali ste těch 6200 :)

tady jedna taková nádherná-

15.6.2010 - Hroutím se

15. june 2010 at 20:03 | puostě Uadek, ztracený. |  Útržky mého života
Všechno se hroutí. VŠECHNO.

Odběh od smutnosti - Facebook je v pohodě, život bez něj je vážně jednodušší. Najednou zjistíte, že na Internetu nemáte co dělat, ale na druhou stranu máte co dělat v oblasti úkolů. Což je vcelku dobře.

Zpět do smutnosti. Ráno jsem byl zavalen otázkami "Ty nemáš facebook?! Jakto?!". To jsem vše jsem dá se říct ignoroval. V informatice děláme s Gimpem. Už jsem to trošku pochopil, i ty vrstvy, ale ze začátku mi v tom nic nešlo. Nejradši bych si stáhnul svůj oblíbený program Photofiltre a všecko udělal v něm. No nic, hlavně že teď už je to v pohodě.

Zhroutilo se mi celý odpoledne. Angličtina jako vždy, nic novýho. Ale před matikou byly všechny holky najednou ubulený a strašně smutný. Na začátku hodiny přišla třídní a řekla nám, že zemřela jedna holka ze sekundy. Na leukémii. To mě pořádně rozhodilo. A dokonce tak, že jsem čtvrtletku, kterou jsme tu hodinu psali, napsal tak na 2 nebo 3... To je ale vážně v Prčicích u Prahy, protože tam poslední dobou mám samý jedničky a teď si to pokazím čtvrtletkou... Achjo, musím doufat, že se učitelka nade mnou smiluje a tu jedničku na vysvědčení mi nakonec dá.

Čtvrtletku jsem dopsal jako poslední a na chemii jsem dorazil se značným zpožděním. Áchjo, další test. Sotva jsem si sedl, začal jsem psát. Tahle písemka mi ale nepřišla příliš těžká, vše jsem stihl v limitu. Poslední hodinu jsme měli mít literaturu, jenže naše třídní a samozřejmě i některé holky od nás byly smrtí studentky velmi zasaženy, proto nám o ní učitelka jen řekla to, že byla hodně nadaná, vyšla jí knížka komiksů /její jméno teď vážně nevím, tak nemůžu knížku doporučit/, skvěle malovala, psala povídky, básničky, prostě to byla dobrá holka. Uč. řekla, že nemá cenu se po tomhle něco učit a proto nám nakopírovala a rozdala svůj oblíbený odstaveček textu, který si máme přečíst a zamyslet se nad ním, ať už jsme nebo nejsme věřící, a potom můžeme odejít.
Byl to nádhernej text, opravdu. Dneska jsem tedy stihl čtyřku a byl jsem doma dřív. Jenže dnešní den byl pro mě příliš vyčerpávající, takže jsem se jen složil do postele a před chvílí jsem vstal.

Článek končí, a nyní se odebírám k hordám úkolů z angličtiny. hlavně z angličtiny, a taky z ostatních předmětů. Ugh.
Mám toho teď moc a nutně potřebuju prázdniny.
Jó na jednu věc se těším - ROZLUČÁK! Dvě holky odcházejí, tak bude párty :D a přespím tam, je to totiž den před vysvědčením :D

Zde je ten text, který nám třídní dala, je opravdu pěkný. /Pro zvětšení klikněte na obrázek/


Tak to je asi vše, co jsem vám chtěl povědět. Váš zhrzený a rozmrzelý Radek

Ještě ke všemu mi teď začala téct krev z nosu. Do prkenný ohrady už s tím! Brrr.

Odteď jsem znovu /aspoň zčásti/ normálním člověkem.

14. june 2010 at 23:17 | puostě Uadek, co se cítí... šťastný |  Útržky mého života
Prostě jsem to udělal. DEAKTIVOVAL JSEM SVŮJ ÚČET NA FACEBOOKU. Sice jsem tam měl spolužáky, kámoše, ale i zčásti rodinu. To mi ale vůbec nevadí... třeba se zas jednou na chvilku vrátím. Teď ale chci žít bez facebooku. A CHCI ZASE ZAČÍT NAPLNO BLOGOVAT! Nevím, zda mi to nějak vydrží.

Uvidíme.

Ale já budu mít pevnou vůli, začnu se příští rok učit, budu chodit ven, psát na blog, prostě užívat si života. Toho, který mi FB zčásti sebral. Myslím že je to dobrý krok kupředu. Jenom musí vydržet PEVNÁ VŮLE.

Když se chce, tak to vždycky jde. ;)

Jedna z /ne/důležitých informací, kterou jsem vám chtěl sdělit. Kterou jsem vám POTŘEBOVAL sdělit. Držte mi palce v mém "novém" úseku života :)




DÍKY.





*Řáďa*

Pšet tfaseti lety tu byla refoluse. A my pro fás teť uděláme ještě jetnu.

13. june 2010 at 16:12 | puostě Uadek, v ohradě rockující |  Útržky mého života
O5 zp5, ale kolem 4., né v 5...

Dost těch čísel. Jsem tu.

Nebudu vám toho NIC MOC vyprávět. Maximálně to, že včera byl Rock v ohradě, bylo tam dost kámošů a večer jsme pořádně zapařili u kapely Čertůf Punk.

Zítra píšu z fyziky. Sežerte mě ať nemusím do školy. A pak mě prosím vyplivněte, děkuji.

Jinak už pomalu odpočítávám dny do prázdnin. Ještě 13x do školy a je to! Miluju ten pocit o prázdninách, kdy vstanu až k poledni a nevím, co je za den! :)

18.-19. 6. - Colour Meeting - juch, bude sranda! :) www.colourmeeting.cz

Totální natěšenost na prázdniny a na všecko, co s tim souvisí.

Zdarec mí bobanové! Váš puostě Řáďa.

- moc prosím, poslechněte si tu písničku! /Suzanne Vega - Luka/

- a ta nádherná umělecká tvář vpravo, to jsem prosím já :) /přijímám pochvaly a komplimenty v komentářích :D/