March 2010

Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý.

31. march 2010 at 21:55 | puostě Uadek, naštván, veselý, mix |  Útržky mého života
Hm, takže dobrý no. V tomhle bodu v nadpisu sem samozřejmě hned selhal. Sakra.

Neděje se nic zvláštního. Sedím, přemýšlím a strašně moc chci bydlet ve městě. Uvnitř řvu a pláču a hysterčím, ale navenek vypadám strašně flegmaticky. Rozvaluju se ve své posteli a jím štrůdl. Taková idylka.

Lituju svěho rozhodnutí o ostříhání. Poznal jsem, že to fakt nemá cenu. Takže asi tak za půl roku to půjde všecko dolů a začínám znovu. Úplně znovu, s krátkou hlavou. A už aspoň čtyři roky žádné nůžky a tak podobně! Juchů. Já to věděl a vím to, že jsem předurčen k nošení dlouhých vlasů. Miluju je, a ať si říká kdo chce co chce, ať si mě třeba pořád pletou s holkou, nedbám na to - chci mít svoje dlouhé vlasy zpátky, cítil jsem se s nimi šťastnější. Je mi jedno že teď mám lehčí hlasu, pro tu krásu snesu opět o nějakou váhu na těle navíc. Ano, to je můj cíl.

Skřivan proběhl, a můžu říct že skvěle. Řáďa tam pobyl, popil, pojedl, pokecal, pobavil se. No a když se to nejvíc rozjíždělo, Řáďa musel domů :/ - další nevýhoda vesnice (jedno veliké nas*ané KU*VA)
Ale zas musim říct, že to bylo skvělý. A teď už jen Rockoooo!!! :)

Dneska nás ve třídě bylo málo - jen 15. Někdo byl totiž nemocnej, někdo na olympiádě, někdo na basketu. Takže nás tam zůstalo jen čtrnáct holek a já, jedinej kluk. Napsal jsem pár veršů, ponořil se do hudby a bylo mi fajn, i přes všecko to počasí a mou podivnou situaci.
~[+dnešní odpoledne, lesík, hudba, svoboda+]~

Aspoň. že už budou ty prázdniny.

Přemýšlím, jakou písničku vám sem dát. Tedy jsem rozhodnul takto - pokud máte dobrou náladu a skáčete s deštníkem do kaluží a máte někoho rádi, poslechněte si tuhle:


Pokud patříte mezi "neutrály", ani veselí, ani smutní, a koukáte z okna na krajinu osvětlenou sluncem a chytá vás taková příjemná hřejivá melancholie, je tu pro vás taková sluneční:


No a naposled, pokud se necítíte zrovna nejlíp, stala se vám nějaká tragédie a smutně koukáte do uplakanýho nebe, nejradši byste od všeho vypadli, někam daleko, pryč od všeho, tak tahle je pro vás jako stvořená:


Takto trojpísňově se s vámi loučí rozladěný puostě Řáďa.

Borůvkový dny!

14. march 2010 at 14:10 | puostě Uadek, z kapradí, mechu a borůvek |  Útržky mého života
...a sem tak nějak happy. Bude hudba, budou akce, bude zábava. Těším se!

Ha! Jen rychlé ohlédnutí za včerejškem:

Směr Polička -> koukali sme na lyžování v maskách. Hezky bylo, nejlepší masku vyhrála malá holka v přestrojení za čarodějnici, měla ooohromnej klobouk :DTak sme si tam dali kofolu a klobásu. Mňam.

Pak k tátovi na benzínku. Miluju to místo, vždycky talezu dozadu za pult a do skladu, dám si tam cappucino a je mi dobře. Se sestrou sme tam dělali kraviny v odrazech regálů :D

No a pak Skřivan - soutěž regionálních kapel, lidi pak hlasujou která se jim líbila nejvíc a první tři budou vystupovat na Rockoupání (mimochodem - jede někdo z vás na rocko?:))
Tam sme pobyli na kapely Kilt, Blabovy stromy a Dirty way... pak sme jeli domů, celý načáchlý cigaretama :/

Byl to skvělej den. Za dva tejdny se zas chystám na druhý kolo Skřivana - budu informovat ;)

Jinak už mám novej účes! A líbí se mi. Moc.

Ujíždím na Gaia Mesiah. Sou skvělý.

Musím úkolovat, zatím.

Ahoj, Řáďa.


Můj domeček z karet padá

7. march 2010 at 17:58 | puostě Uadek, ztrácí naději |  Útržky mého života
Dělám si hloupý a naivní vzdušní zámky. Je to všecko tak nelogický a paradoxní. Achjo.

Mám kamennou tvář a koukám do nebe. Mrazí mi v kostech i v žilách. Nejradši bych teď nebyl.

Včera mi na bowlingu spadla na nohu koule a byl jsem poslední. Nic mě nebavilo, nic. Ani lyžovat mě už nebaví.

Udělal sem chybu a vím to... [-ty ješitnej, panovačnej, hnusnej, nesdílnej, hloupej, hádavej blbče uvnitř mě --- UKLIDNI SE!!!-]. nevím jestli to chci napravit. vlastně vím - chci! ale když se o něco pokusim, bude to jen horší. Jsem autista, neumím se chovat k lidem. Je to hrůza.





↑Tohle ignorujte.↑



Potřebuju lásku, usychám. Líbat se v zimě pod pouliční lampou obklopení vločkami, mezitím se rukou vplétat mezi její krásné vlasy, cítit to objetí... a že existujem jenom jeden pro druhýho. Budem dělat hlouposti, budem foukat bublinky z okna, vstávat s úsměvem na rtech v orosený trávě, kousek od sebe... Bude vonět příroda a my budeme sedět a hledět do dáli, poslouchat smířený písničky z doby hippies, metal, punk, rock, indie, pop, trip-hop, cokoliv... Budem jezdit na fesťáky, držet se za ruce, objímat se a houpat se do rytmu nějakýho plouživýho songu. A na rychlejší budem prozměnu pařit jak divý! Budem pít pivko, kecat o všem, bez zábran... ve sváteční den si zapálíme, zavzpomínáme a bude nám dobře. Budem se toulat přírodou, budeme fotit a zpívat a hrát. A budeme strašně moc šťastní.

Tímto podávám inzerát. Najde se nějaká taková bytost pohlaví ženského, věku 14ti až raných 15ti let? Pokud ano, ať se mi ozve, třeba tady do komentářů...



Krátká mezihra v životě

4. march 2010 at 21:31 | puostě Uadek, sedící tiše |  Útržky mého života
Tak jo - středa 10.3.2010, čas 14:00... to bude osud mých vlasů zpečetěn. Těším se a zároveň je mi smutno. Musím se s tím psychicky vyrovnat.
Ale na druhou stranu, je to změna, a ta neuškodí. Krátká mezihra v životě.

Kamarádka utrpěla těžký šok, jejího bratránka přejel vlak. Prožíval jsem to celou dobu s ní, a taky si občas na Benjamína vzpomenu, třebaže ho vůbec neznám.


Život je na nic.


Musím jít, nemám vám co vykládat. Zítra píšu z IVT a mám hodně úkolů. Zatím.

puostě Řáďa