January 2009

Taši delé, slunce Sanghy a Dharmy, taši delé... A ty se ptáš, jestli je moje láska veliká...

30. january 2009 at 22:33 | v čaji polorozpuštěný puostě Uadek
Nějak se mi do ničeho nechce. Vyvěsím na dveře ceduli "Dnes se nepíší úkoly do angličtiny." nebo taky "Dnes se nestřílí." Možná bude nejlepší "Dnes se nestřílí na angličtinářku." Ale jindy ano.

KAN
CIO - už dlouho jsem nebyl v kostele. Odpustíš mi, Bože?
NÁL

Ach, nejraděj bych byl ateistou.

A že budu.

A nebo radši né.

Za vysvědčení sem si koupil oříškovou čokoládu a indický čaj. Ten mi nechutná zrovna nejlíp, hrozně smrdí kouřem a je moc hořký. Dá se to však přežít. Na druhou stranu - Jasná hvězda je zase moc sladká, brr. Ale taky ji vypiju - díky Ti za ni, Martičko :)

Budeme mít notebook. Těším se. Jako malé děcko. Ale né. Notebook je sice krásná věc, jenže kolik je s tím starostí, ani nechtějte vědět.¨

Miluju lyžování. Ovšem pouze tehdy, když lyžuji pokaždé na jiném místě. Jenže já pořád sjíždím jeden a ten samý kopec a začíná mě to nudit. A jinam že prý nemůžeme, nikde jinde nemají malej vlek pro děti na výuku lyžování, kvůli sestře. Hrůza. Mám ale jednu výhodu - na téhle sjezdovce má otec známé, takže jezdím zadarmo :) Hyhy, kdo by nechtěl, že? :) A nezáviďtě.

Moje kytara má nové struny! Sice je má už asi od začátku ledna, ale skleróza vykonala své a tuto informaci odkryla až teď :) Zase hraji na kytru tak často jako dřív :) Ale povězte, chtěli byste se učit hrát Tears In Heaven, když to slyšítě téměř každý den a leze vám to na nervy, ať je to krásné sebevíc? Já už s tím seknul dávno a učím se jiné písničky, hezčí :) Třeba Odnikudnikam od Martiny Trchové, nádherná píseň s omamujícím textem :)

Vlasy vlají ve větru, ruce zkřehlé zimou, zmrzlé jako rampouch. Na brýlích několik šmouh, pár tahů papírovým kapesníkem - a opět vidím. Prostě jako vždycky.

Básničku napíšu jindy. Jsem hrozně odtažitý a líný, já vím.

Začnu si chodit nakupovat čaje. A nakoupím si nové věci a budu nosit to, co se mi líbí. A šmitec.

No? No tak, řeklo se šmitec, takže... jakýsi podivný konec článku.

Podivného článku.

Ano.

Ne. Já musím končit, nemohu jinak.

Sbohem mí milí, váš puostě Uadek, havran z balady od Edgara Allana Poeho.

Vzájemné respektování a tolerance

22. january 2009 at 20:41 | puostě Uadek, poučen moudrými slovy svých milovaných spolužáků :)
...Na každé straně je nějaká ta chyba, to je jasné. Každý si má sáhnout do svědomí, všechno probrat a snažit se s tím naučit žít, jinak to v sobě potáhne po celý zbytek života.
Tak jsem probíral...

O tom ale nechci mluvit.

Pořád se mi vrací ty krásné vzpomínky, které jsem prožil se třídou. Jsem rád že je mám, co bych si bez nich počal :) Každá chvilka je úsměvná. V každé je něco pozitivního. Až na pár konfliktů, ale ty se časem smázly. Aspoň teda většina. Přichází na mě takové to melancholické vzpomínání a nostalgie, jako když najdu staré album s fotkami nebo se ráno podívám z okna na východ slunce. S každým novým dnem jsme o něco starší a moudřejší. Já ale chci mládnout a... blbnout s každou minutou. Sakra. To je kravina na entou. Bože. Mocniny. Matika. Škola. Cigarety. Sladkosti. Alkohol. Nééé. Takhle sem to nechtěl. Fuj. A zalez! A už nikdy nevylejzej!

Dozvěděl jsem se, že mám příjemný hlas. :) To potěší. Ale nejvíc mě těší, že mě mají všichni moc rádi. Ne, tohle nesmí vyznít povýšeně. Ne. Ne. Nééé. Já jsem úplně normální blázen se srdíčkem na konci. :) VELIKÉ DÍKY ZA VŠECHNO :)

Nechce někdo věnovat básničku? Ještě není dokončená, ale pro případného zájemce rád dopíšu :)

A nakonec vám chci říct o tom zajímavém, z obou stran popsaném papíru - no jasně, o vysvědčení. Bude jen pět DVOJEK!!! A zbytek jedničky :) Mám ohromnóóóu radóóóst! :)

Napíšu review do ájiny a padám do duchen, zítra ráno totiž jdu stěhovat nábytek do sokolovny :)

[Dneska v parku sem cestou potkal partu nějakých těch mladých hoperů (sice byli starší než já, ale to je jedno) a už z dálky, hnad jak mě zmerčili, volali: Hele ty vole, takovej hipík... přišel jsem blíž a: Žena džungle! Tarzan žije!!! no a když jsem procházel kolem nich, tak: Hele ty seš kluk nebo holka??? ...Ale já neodpovídal, protože v duchu jsem se nezastavitelně smál a byl jsem na sebe hrdý, že jsem hippie tarzan mužena džungle a divočiny :D Zní to příšerně, ale řekněte - má někdo takový titul? Jedinečná česká kráva v chlapeckém podání :)]

"Letí sojka k houbě, zapečená v troubě."

*

...a sněžil takovej ten kokosovej cukr...

20. january 2009 at 17:17 | puostě Uadek, zmožen učením |  Útržky mého života
Původně tu býval jakýsi článek, s odkazem, který byl smazán... Neuražte se prosím, mám vás pořád rád a jsou tu i jiné články. ♥

Slyš...hebký plyš :)

Asi, asi...

13. january 2009 at 23:44 | puostě Uadek, nadmíru vystresován
...vytrhám si vlasy. Nebo ne, vypadalo by to nepěkně. Tak řasy, ale to taky radši ne, bolelo by to víc než škubání pačesů. No nic, prostě něco si na svěm těle hrůzou přetvořím. Hrůzou ze zítřejší písemky z fyziky. Brrr. A pozítří zase zkoušení z biologie! Já tu dvojku dostat musím! :)

"Nesnáším čtvrletní písemky." Nejoblíbenější věta všech školou povinných, teda až po větě "Nesnáším školu."

Jak tak píšu článek, kukám na tyčku s bombama na hlavě, jak zhuleně čumí do laptopu. [Rozuměj ta mladá dívka se sluchátky na hlavě a s notebookem v záhlaví strany psaní článku] Nelíbí se mi. Stejně jako OKnaOKnaOKnaOKna... pardon, nechal jsme se unést :) Stejně jako Když andělé pláčou - Tears In Heaven od Erica Claptona v češtině. Zprotivil jsem si ji, protože ji hraju na kytaru. A pořád ji musím cvičit. Ta píseň je sice po andělech krásná, ale čeho je moc, toho je příliš.

A zase sem zapomněl, co sem vám to chtěl říct. Hlava jedna děravá. Možná jen, že se pokusím psát články každý den. Ano, stojí to tu a nehne se to. Musím tomu dodat benzín, naftu,... nevím na co můj blog jede. Možná na pocity.
Konec. Jenom tu sedím a do blba hledím, poslouchám Amy Winehouse a Duffy a přemejšlim nad životem. A učím se tu proklatou fyziku. Grrr. Vrrr. Brrr. CRRRRRRRR...

No jo, už musím opravdu končit, ráno si chci přivstat a jet sedmičkou, ať se ještě doučím ve škole :)

Tak dobrou noc a hezké sny přeje puostě Uadek :)

I'd move to Rockferry,
Tomorrow
And I'd build my house, baby
With sorrow

I'd leave my shadow,
To fall behind
And I wouldn't write to you
'cos I'm not that kind

Screamin' out my emotions

11. january 2009 at 23:22 | srdceryvně řvoucí puostě Uadek
Jo. Začátky jsou vždy těžké. Nějak se ale začít musí. Potřebuju křičet. Křičet, řvát, hulákat a kdo ví, co ještě. Já totiž neznám mnoho dějových sloves označujících vyluzování silného zvuku z hrdla. Nicméně i přesto mám chuť do křiku. Už mě nebaví ty věčné debaty o nesnesitelných a nekonečných bolestech hlavy, o mém extra velkém umění na kytaru, o mastných vlasech, o plynu z Ruska nebo Ukrajiny či snad z Ázerbajdžánu, o latinských citátech a úslovích, o alkoholu a cigaretách a o mnohých jiných ne moc potřebných věcích zaplňujících můj život. Ono je tak všecko tak nudné a otravné. Proto řvu. Řvu sousedům pro hezké sny. Ať žije rušení nočního klidu! Anebo radši ne. Sakra.

Je to jako když si osolíte čaj, přepepříte vepře, nedej bože snad pocukrujete zelí. Tak to dělají moraváci a je to pěkně hnusné. Už chápu, proč většina z nich má cukrovku.
Něco vás uvnitř hrozně svírá - je to snad pomsta, snad vlastní hloupost? Nebo od každého rožku trošku? Možná...
Je skvělé, že člověk může křičet. Je to velmi efektivní. Vyřvete se a je vám skvěle. Ovšem do té doby, než zjistíte, že hlas vám dal výpověď, v lepším případě krátkou stávku.

Ten refrén mi pomáhá. Lékaři by tuhle píseň měli předepisovat lidem v depresi.

Odi et amo

9. january 2009 at 18:16 | puostě Uadek, retrospektivně vzhlížející
Šálek vlažného grogu a vzpomínky...



"...Don't act like you don't know me
It's still me, I've never changed
I'll be here when you come back..."


*


And I...

Kokosoví koně

1. january 2009 at 20:12 | puostě Uadek - melancholerik
Ano, kokosové kůry opravdu klapou jako koňská kopyta... klap, klap, klap, klap... Díky Ti :)

Řeknu vám to asi jako název jedné knihy, kterou si mám za úkol přečíst do anglického jazyka - HELP! Začíná nový rok a co jsem udělal? Co jsem za ten milulý rok všechno stihnul? Co se událo za všech těch podivuhodných třistapětašedesát dní? Bylo to hezké, veselé či přímo omamně bombastické až k mdlobám z radosti vedoucí nebo smutné, k pláči dohánějící, nedej bože srdcervoucí a nesnesitelné? Rád bych vám toho pověděl spousty a spousty, leč tři čtvrtě z toho všeho můj nedbalý slepičí mozek zapomněl a jen tak hala bala vyhodil z hlavy. Tak mi nezbývá nic jiného, než vám tu básničku odříkat jen z malé a nepatrné části.

Započněmež - V roce 2008 (jsem/jsme/mi/se/nám):
1) dokončil sekundu
2) započal tercii
3) byl nejdál ve svém životě - na Slovensku.
4) si velmi oblíbil čaje, zvlášť ten zelený
5) začal omezovat slazení všech čajů
6) se začal více starat o svoje velmi krátké vlasy
7) znovu začala hrát moje milovaná mp4 :)
8) začala má osobní doba ledová, která začíná oteplováním :D.
9) si stále ještě nenašel holku. (Nepotřebuju:D)
10) přestal poslouchat Avril Lavigne a začal poslouchat Nightwish a metal všeobecně :)
11) s Martičkou vymysleli skvělý nápad - zapisování hlášek naší třídy :) (pro zvědavé kam - sem)
12) se zhoršil ve skoro všech předmětech, ale stále je naděje na zlepšení
13) mi zubař přidal hmotu do horních dásní a v červnu tohoto roku mi ji přidá k těm dolním (uááá)
14) si našel mnoho kamarádů a mnoho jsem jich prozměnu zase ztratil. Ale tak to už přeci chodí.
15) mi začalo hromadit více obrázků ve Faves na mým deváči :) Já totiž poslední dobou hrozně moc obrázků řadím k oblíbeným, tím pádem se též hromadí vzkazy od různých fotografů z různých částí světa ve znění asi jako "Thanks for the fave! :)" atdatdatd... :)
16) zjistil, že UMÍM zpívat. a chci toho patřičně využít. (ďábelský úsměv až smích)
17) prožil krásný předprázdninový kytarový seminář. "Buřty byly otrávený!" "Já kdybych tudy šla sama, tak se asi zab...(pád na držku)" :DDD Jó, bylo to krásný, snad to bude i tento rok, moc se těším :)
18) se zděsil při příšerném zjištění, že v roce 2009 mi bude už 14 let! No jo, 14, jenže já se cejtim fyzicky tak na sedmdesátku :DDD
19) čekal, že pod stromečkem najdu zbrusu novou kytaru. Ježíšek to spletl, přinesl jen struny. Nevadí, příště.
20) u nás zjevil nemožně hloupý matikář. Ano, nemožný. Nemá autoritu. Jeho hodiny se dají přirovnat k běžné velké přestávce. A učí to, co už dávno známe. Celou dobu opakujeme. Ale už bylo dost stížností, vratmě se zpět k veselejším zážitkům.
21) chodil na natáčení videopohlednice o našem městě, to celé v angličtině. Vzhledem k nespolupráci a konfliktům mezi členy skupiny byl tento projekt stagnován. (No co co, já sem se jim do toho nemíchal, zatímco oni se hádali, já spořádal jeden chleba s máslem a chodil jen tak nepřítomně kolem nich.)
22) uzřel Mamma Mia! - nejhezčí filmový muzikál, který jsem za poslední čas shlédnul :)
23) proběhlo spaní ve škole. Nevím, jestli to mám nazývat spaním, jelikož většina skoro celou noc hrála flašku a jela takřka nonstop :)
24) si dal žádost na trochu ořechovice. Tento rok by se měla dostavit :)
25) objevil vílu. Vílu, která mám na rtech napsáno své jméno, uhlazené lístky čaje - Téé :)
26) byl uhranut Céline Dion a jejím nadpozemským zpěvem. (uááá du ju sééééj tu téééjkyn čéééénsyyys... :DDD)
27) vyrostlo vedle pole konopí. technický, z JéZetDé. A hned sem byl na chvilku dealerem. :D
28) mi poštěsilo zahrát si ve sboru před publikem. Naštěstí kytaru nebylo slyšet :)
29) k Vánocům od spolužáků dostal hrníček s čajem Jasná hvězda, potom kokosový ořech, propisku, vteřinový lepidlo, tužkový baterky, omáčku ze sáčku:D, sovičku moudrosti, belgickou čokoládu a kapsu na CDčka. :) Děkuji moc všem za ty krásné dárky! A já sám jsem každému napal básničku jako dárek, doufám, že se líbily :)
30) toho zažil opravdu hodně, toto je jen malý střípek všech legrací, okamžiků, vtipů, smutků i slz, které jsem poržil v roce 2008. Zkuste se také někdy poohlédnout zpět, o mnoho vás to obohatí. Dostal jsem tuto radu od jednoho moudrého člověka. Moc mi to pomohlo a určitě pomůže i vám.

Mnoho štěstí, zdraví, lásky a porozumění, hodně dobrých kamarádů, pevné rodinné zázemí a velké úspěchy v novém roce 2009 přeje puostě Uadek :)